|
|
Úsilí o prvou hegemonii versus rozšiřování mocenské roztříštěnosti po Studené válce
Štaif, Vít ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Anděl, Petr (oponent)
Text se zaměřuje na záměr státní politiky získat po skončení Studené války postavení první světové hegemonie. Vzhledem k tehdejšímu mnohostrannému vlivu USA v zahraničí, a k významným americkým představám o jeho povaze, sleduje v této souvislosti zvláště právě jejich rozhodování. Zároveň se také snaží přiblížit způsob, jehož prostřednictvím se k této působnosti vymezovali ostatní význační aktéři světové politiky, nezávisle na jejich státní anebo jiné podobě, a na jejich vztahu k USA, jakožto k nejsilnějšímu uchazeči v úsilí o nabytí první světové hegemonie. Soutěž o moc se zde představuje hlavně vhledem do průběhu střetů, s nimiž se po Studené válce setkávali, a které ovlivňovali. Text se soustřeďuje na ty politické a bezpečnostní výzvy, do nichž kromě USA rovněž ve značné míře zasahovala mezinárodní společenství, především OSN, NATO a EU, anebo příležitostně uzavřená spojenectví. Výhled na hegemoniální možnosti v příštích letech potom předkládá v závěru.
|
|
|
Rozvoj mezinárodního trestního práva v kontextu války v bývalé Jugoslávii
Hlaváček, David ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta David Hlaváček ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO TRESTNÍHO PRÁVA V KONTEXTU VÁLKY V BÝVALÉ JUGOSLÁVII Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc. Katedra mezinárodního práva Datum uzavření rukopisu: 21. ledna 2015 Shrnutí práce: V úvodním historickém exkurzu (kapitola druhá) se práce pokouší nahlédnout do podstaty válečného konfliktu na území bývalé Jugoslávie a jmenovat alespoň základní příčiny tohoto ostudného období novodobé evropské historie. Následně (v kapitole třetí) se zaměřuje na dopad probíhající války na reakce mezinárodního společenství a zkoumá, jaké konkrétní kroky byly učiněny na univerzální platformě zřízené i pro tyto účely, na půdě Organizace spojených národů. Nejvýznamnější z nich je bezesporu ustavení Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který se zabývá zločinem genocidy, zločiny proti lidskosti, závažnými porušeními Ženevských úmluv a porušením zákonů a obyčejů války. Prvně po čtyřiceti letech tak došlo k faktické aplikaci mezinárodního trestního práva, které do té doby sice vznikalo, ale neexistovala instituce, která by v oblasti mezinárodního trestního soudnictví disponovala působností jej vynucovat. Následně (v kapitole čtvrté) se proto práce věnuje popisu charakteru Tribunálu a některých s tím...
|
|
|
Byly zásahy mezinárodních sil v Somálsku a Jugoslávii úspěšnými humanitárními intervencemi?
Nejedlo, Vít ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Práce se věnuje zásahu mezinárodních ozbrojených sil v Somálsku v letech 1992 - 1995 a leteckým úderům států Severoatlantické aliance proti Jugoslávii roku 1999. Autor nejprve vymezuje pojem humanitární intervence a faktory, které ovlivňují její úspěšnost. Následně analyzuje oba zmíněné případy z hlediska vymezených faktorů. Úspěšnost daných zásahů je zkoumána jednak v rovině souladu s obecnou definicí humanitární intervence a jednak s ohledem na to, zda zásahy dosáhly cílů stanovených při svém zahájení. Podle autora zásah v Somálsku jako příklad humanitární intervence neuspěl, i když měl na první pohled lepší vyhlídky na dosažení svých cílů než intervence v Jugoslávii. Oproti tomu zásah v Jugoslávii se v zásadě zdařil, přestože ho provázely značné kontroverze.
|
|
|
Úsilí o prvou hegemonii versus rozšiřování mocenské roztříštěnosti po Studené válce
Štaif, Vít ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Anděl, Petr (oponent)
Text se zaměřuje na záměr státní politiky získat po skončení Studené války postavení první světové hegemonie. Vzhledem k tehdejšímu mnohostrannému vlivu USA v zahraničí, a k významným americkým představám o jeho povaze, sleduje v této souvislosti zvláště právě jejich rozhodování. Zároveň se také snaží přiblížit způsob, jehož prostřednictvím se k této působnosti vymezovali ostatní význační aktéři světové politiky, nezávisle na jejich státní anebo jiné podobě, a na jejich vztahu k USA, jakožto k nejsilnějšímu uchazeči v úsilí o nabytí první světové hegemonie. Soutěž o moc se zde představuje hlavně vhledem do průběhu střetů, s nimiž se po Studené válce setkávali, a které ovlivňovali. Text se soustřeďuje na ty politické a bezpečnostní výzvy, do nichž kromě USA rovněž ve značné míře zasahovala mezinárodní společenství, především OSN, NATO a EU, anebo příležitostně uzavřená spojenectví. Výhled na hegemoniální možnosti v příštích letech potom předkládá v závěru.
|
|
|
Utváření národní identity vojvodinských Maďarů v literárních a publicistických textech v meziválečném období minulého století
Matela, Matěj ; Gál, Eugen (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
Bakalářská práce má za cíl prezentovat vývoj utváření národní identity vojvodinských Maďarů v období mezi dvěma světovými válkami, zejména pak na jejich literární činnosti. První část práce je zaměřena na historicko-společenskou situaci Maďarů v Jugoslávii, tj. jakými způsoby se proměnil jejich život po ratifikaci Trianonské smlouvy a včlenění do Království SHS, dále nastínění politických práv, situace ve školství, apod. Následující kapitola podává obraz literární a publicistické činnosti. V této části práce jsou definovány hlavní literární směry, jsou uvedena zásadní periodika a antologie a nejdůležitější osobnosti, které v období mezi dvěma válkami formovaly kulturní život Vojvodiny. Závěr bakalářské práce se na základě beletrie, publicistických textů a s využitím literatury odborné (jedná se zejména o práce maďarských autorů působících ve Vojvodině) věnuje hlavnímu tématu, tj. budování národní identity Maďarů žijících v meziválečné Jugoslávii, resp. tomu, jak tyto osobnosti nahlížely na existenci vojvodinské literatury a vlastní národní/regionální identitu.
|
|
|
Rozvoj mezinárodního trestního práva v kontextu války v bývalé Jugoslávii
Hlaváček, David ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta David Hlaváček ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO TRESTNÍHO PRÁVA V KONTEXTU VÁLKY V BÝVALÉ JUGOSLÁVII Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc. Katedra mezinárodního práva Datum uzavření rukopisu: 21. ledna 2015 Shrnutí práce: V úvodním historickém exkurzu (kapitola druhá) se práce pokouší nahlédnout do podstaty válečného konfliktu na území bývalé Jugoslávie a jmenovat alespoň základní příčiny tohoto ostudného období novodobé evropské historie. Následně (v kapitole třetí) se zaměřuje na dopad probíhající války na reakce mezinárodního společenství a zkoumá, jaké konkrétní kroky byly učiněny na univerzální platformě zřízené i pro tyto účely, na půdě Organizace spojených národů. Nejvýznamnější z nich je bezesporu ustavení Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který se zabývá zločinem genocidy, zločiny proti lidskosti, závažnými porušeními Ženevských úmluv a porušením zákonů a obyčejů války. Prvně po čtyřiceti letech tak došlo k faktické aplikaci mezinárodního trestního práva, které do té doby sice vznikalo, ale neexistovala instituce, která by v oblasti mezinárodního trestního soudnictví disponovala působností jej vynucovat. Následně (v kapitole čtvrté) se proto práce věnuje popisu charakteru Tribunálu a některých s tím...
|
|
|
Národní stereotypy v kontextu bosenské války a jejich zobrazení prostřednictvím vybraných snímků regionální kinematografie
Hofmeisterová, Karin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šesták, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku národní stereotypizace v souvislosti s konfliktem probíhajícím na území Bosny a Hercegoviny v letech 1992-1995, přičemž osvětluje nejvýznamnější národní stereotypy a mýty v prostoru bývalé Jugoslávie a zároveň klade důraz na představení spouštěcích mechanismů a mobilizačních aktérů, kteří stáli za jejich aktivací. Hlavním záměrem práce je prozkoumat vliv národních stereotypů a mýtů na rozpoutání a eskalaci etnického násilí mezi Srby a Bosňáky. Využívá k tomu kombinaci klasického rozboru odborné literatury zabývající se daným tématem a diskurzivní analýzy, přičemž používanými zdroji jsou vybrané snímky regionální kinematografie. Závěry práce jsou založeny na komparaci jednotlivých analyzovaných filmů a teoretického rámce, který poskytuje úvodní část textu.
|
|
|
Transformující se subregion Balkán: charakteristika, problémy, výsledky
Řehořová, Veronika ; Slonková, Vlasta (vedoucí práce) ; Ryppel, Jakub (oponent)
Práce se zabývá regionem západního Balkánu, konkrétně Chorvatskem, Srbskem, Černou Horou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Bosnou a Hercegovinou a Albánií. První kapitolu tvoří geografický nástin a především pak historická východiska regionu, druhá kapitola je obecnou, politickou a ekonomickou charakteristikou jednotlivých zemí. Poslední dvě kapitoly jsou věnovány Stabilizačnímu a asoiciačnímu procesu, vývoji vztahů mezi EU a zeměmi západního Balkánu a hodnocení účinnosti toho specifického procesu v subregionu Balkán.
|
host ::
RSS.